Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Zase Venezuela: Někdo tady musel rozdat noty. Kdo má největší chutě na ropu? Česká vláda jen tak uznala samozvaného šaška. Nic se neděje náhodou. Půjdou se bít do krve? Myslí někdo na mrzačené ženy v Kongu?

se pozastavuje nad podivným mediálním humbukem okolo Venezuely ve chvíli, kdy i česká vláda uznala nevoleného vzdoroprezidenta této země.

Pustíte si zprávy: Venezuela. Posloucháte rádio: Venezuela. Kouknete do novin, na zpravodajské weby: Venezuela. Kde to je? Někde v Latinské Americe. Mají tam velikou řeku - Orinoko. A ropu.

Kolik je

asi třeba jen v Africe zemí, kde jsou horší režimy, méně demokracie, horší životní podmínky? Jsou tyhle země denně v hlavních zprávách? Nejsou. Není na tom zrovna nějaký zvláštní zájem. Co takhle Kongo? Co kdyby teď dva týdny všichni psali a vysílali denně celé hodiny o Kongu? Mají tam také jednu velikou řeku, diamanty, mají skoro třikrát víc obyvatel a jsou skoro třikrát větší než Venezuela, životní podmínky nesrovnatelně horší, vládnoucí prezident podle pozorovatelů a církve vyhrál podvodem. Ženy jsou tam mrzačeny, pygmejové vybíjeni a v některých provinciích prý bují kanibalismus. A co další země v Africe a po světě? Kolik jich je na tom aktuálně hůř než Venezuela? Kde všude budeme intervenovat? Ze které další země uděláme hlavní světové téma?

Ne, mediálním tématem číslo jedna se nestane země, kde nejvíc lidí nejvíc trpí. Mediálním tématem se stane země, kde má někdo mocný aktuální významné zájmy. A všichni kolem mu to baští a s naprostou samozřejmostí přijímají, že nějaká Venezuela je teď jaksi samozřejmě pupkem světa.

Až zas večer uvidíme a uslyšíme další díl téhle mediální dělostřelecké přípravy, pomysleme na to, že někdo tady musel rozdat noty.

Zdroj.