Režimní média – jako jediná povolená, nezakázaná, nevypnutá – od počátku ukrajinské krize vnutila veřejnosti pojem „válka“. Tuto mystifikaci přijala o svého slovníku naprostá většina veřejnosti právě proto, že od prvního dne ruské „speciální operace“ v části pohraničních oblastí Ukrajiny, česká vláda protiprávně a protiústavně zlikvidovala větší část svobodných médií.
Úder na komoru
Putinovo zdánlivě technické opatření míří totiž přímo na komoru americkému dolaru (a částečně i euru) – tedy na srdce donedávna světovládného postavení Spojených států (a na nich mopslíkovsky závislého Bruselu). Neznamená „jen“ zhodnocení rublu, který ostatně okamžitě začal posilovat, i když platby za plyn se v něm budou účtovat až zpětně, tedy koncem dubna. To zděšení, které ovládlo Západ, má zjevně jinou příčinu než zjištění, že sankce a rozbourání obchodních vztahů s největší (a nerostným bohatstvím nedostižnou) zemí světa se změní na bumerang, který dopadne na hlavy organizátorů (a bohužel i na životy jejich občanů).
Začíná jít o všechno. Když Saddám jen špitnul, že by chtěl prodávat svou ropu jinak než za dolary, byl vzápětí mrtev a jeho země rozvrácena. Totéž se ze stejných důvodů stalo plukovníku Kaddáfímu a jeho Libyi. Dolar totiž není podložen ničím jiným, než je "hodnota" několika stovek vojenských základen USA rozesetých po celém světě a zbraní jeho námořní pěchoty. O jaderných to už neplatí, protože v nich – respektive ve schopnostech jejich nosičů – hluboce za Ruskem pokulhává - nicméně jsou. To podstatné však je, že dolar je mezi velmocemi nejméně zlatem podloženou měnou (od roku 1974) jak konstatoval summit největších světových bankéřů v roce 2019 (tzv. Basilej 3).
To je také datum, od kterého začal celý ten karneval likvidace relativní demokracie na Západě: několik měsíců poté odstartoval covid – a nyní Ukrajina. Jde totiž o to, že kdyby dolar přestal být „světovou rezervní měnou“, přes kterou se obchodují rozhodující komodity, do pár týdnů nebude v sámoškách po celých USA ani mléko a základní potraviny. Proto je Putinovo rozhodnutí tak klíčové. Je dramatickou odpovědí na nevyhlášenou obchodní válku proti Rusku, která měla zakrýt hlubokou vnitřní hospodářskou a politickou krizi Západu mystifikací o „válce na Ukrajině“. Ne, teprve teď je to válka – a řádně vyhlášená.
Země, jež zavedly sankce vůči Rusku. Zbýající zanedbatelný kus světa se ne a ne přidat...
Bidenův „válečný most“
Brusel (Berlín) a jeho protektorátní satelity včetně Fialovy vlády se pochopitelně tváří, že „nátlak a vydírání Kremlu“ odmítají. Jaký nátlak? Jaké vydírání? Putin jim přece nechal otevřená „zadní vrátka“: mohou platit v eurech či dolarech dál, jenom je musí v ruské bance směnit za rubly. Co je na tom? Hodně. Vlastně všechno. Dolar tím přestává být světovou rezervní měnou v docela podstatné části světa. A pokud se ukáže, že „to jde“, bude to inspirace pro celé další oblasti – Čínou, Indií či Brazílií počínaje.
Proto se hned – jako vždy svižně a mladicky – vyšvihl na pódium prezident Biden (či kdo ho vlastně v té chvíli hrál), aby sdělil, že USA uvolní největší objem svých strategických ropných rezerv v historii. Nazval to dokonce „válečným mostem“, jímž chce překlenout ruský „úder rublem“. Jenže Bruselu jde více o plyn než ropu, jakkoli je na ni cenově navázána.
Svým způsobem to však bylo jednak doznání o hloubce a tvrdosti toho úderu, jednak zde slovo válka má relativně správný obsah. Mluvčí Kremlu. Dmitrij Peskov si rovněž pospíšil s odpovědí: „Na pozadí her západních sankcí se nyní prestiž dolaru a eura otřásla. Stále více zemí nyní přechází na účtování v národních měnách – a tento proces již nelze zastavit“.
Jsme v tom
No a my jsme v… tom s Bruselem, na nějž protektorátní Fialova vláda nyní tak otrocky přísahá, protože nemá vůbec žádné ponětí o tom, jak vládnout v zemi bořící se do nejhlubší hospodářské, energetické a politické krize od převratu 1989 (a vlastně i před ním). Pětka „všehoschopných“ by to nedokázala ani za slunečného počasí, teď je však absolutně bezradná.
Proto tak dokola (spolu s režimními) médii mele jen odrhovačku ukrajinská válka – a stará se (podle bruselských) not o obsloužení statisíců ukrajinských ekonomických migrantů, jimž říká uprchlíci před válkou (která není). Domácí občané ji absolutně nezajímají, protože doufá, že „to Brusel (Berlín) nějakými finančními injekcemi vyřeší.
Půjde však spíše o injekce covidové – až před podzimem znovu spustí lži o pandemii, aby bruselská pětka mohla v obavách před explozí lidového hněvu dál vyhlašovat nouzový stav. V opozici proti němu naoko srdnatě bojovala (ve skutečnosti jen potřebovala skandalizovat Babiše) – aby si ho teď protiprávně nechala schválit rovnou na dva měsíce. A slabý (a nemocný) Babiš k tomu jen opatrně kuňká. Proti se fakticky postavil jen Okamura, který ovšem s dvaceti poslanci nemá dostatečnou sílu. Jeho chvíle však teprve přijde (a doufejme nejen jeho), až drancování domácích otroků přiblíží okamžik sociálního výbuchu.
Neodtahnutelní
Oni si proto teď hlavně potřebují (spolu s Rakušanem z klubu ilegálních milionářů ze STANu) „ošetřit“ mocenské nástroje: Cenzuru, vypínání nepohodlných webů, kriminalizaci každého, kdo se odváží jen ceknout proti válečné mystifikaci nebo ukrajinské imigrantské invazi. Soudruh Rakušan právě informoval, že vedle stovek stíhaných za „popírání“, už jsou také stovky stíhaných za „Ukrajince“.
Nevím, jestli do toho spadnu také, ale dnes jsem opět zažil „nouzový stav“. U nás v ulici probíhalo čištění silnice jinak než obvykle. To přijedou nejprve odtahové vozy, aby odvezly ty, kdo nestačili auto přeparkovat jinam. Tentokrát nepřijely. Pak jsem pochopil proč. Docela luxusní vozy, které u nás zůstaly parkovat (samozřejmě bez povolení) měly většinou ukrajinské poznávací značky. Maličkost? Spíš příznak. Jsou (a budou) neodtahnutelní.
Fialova klička
Jsou však i důležitější „příznaky“. Jak jsem již informoval, podali jsme na Petra Fialu trestní oznámení za pomluvu, neb o nás řekl, že jsme placeni z Kremlu (kéž by!). Odpověď byla poměrně rychlá – a také příznačná. Sdělili nám, že trestní oznámení odkládají, protože… No, kdo chce, může si to pojednání zde přečíst. Náš právník žasl: Místo jasné odpovědi ano – ne přišlo mnohomluvné a nesmyslné filosofické pojednání. Odmítnutí stíhat Fialu staví na tom, že žalovat za pomluvu lze prý pouze při pomluvě fyzické nikoli právnické osoby. To že je v názvu Protiproudu moje jméno, jim jaksi uniklo (nemluvě o tom, že i tak by šlo právně o nesmysl - tedy v právním státě). Samozřejmě podáváme odvolání, ale už tušíme, jak dopadne. Copak si Rakušanova policie či státní zastupitelství Dona Pabla Blažka (ODS) dovolí stíhat "kyjevského" premiéra?
Chceme se také podáním žaloby domoci odblokování nejen Protiproudu, ale všech zakázaných webů firmou cz.NIC. Žádáme od soudu předběžné opatření, budeme požadovat náhradu škody… Že je to boj s větrnými mlýny? Že když tajná policie, Rakušanovo ministerstvo vnitra a Fialova vláda skrze soukromou firmu zvedla vysoko nad hlavu vlajku cenzury, jaká tu dosud nebyla, nemáme šanci?
Musíme ten boj vést – i když je to náročné a stojí nás to nemalé peníze (u soudu musíme složit 50 000 korun kauci – údajně vratnou). Ale úžasná pomoc řady známých i neznámých čtenářů a spolupracovníků, kteří nám stále posílají někdy i docela významné částky na udržení naší existence a provozu, nám to umožňuje. Udělali bychom to však v každém případě - i kdybychom si na to museli vypůjčit. Protože teprve tohle je začátek války – v tomto případě občanské.
A my se nevzdáme. Ani ty tisíce a tisíce, s nimiž prostřednictvím Protiproudu již opět komunikujeme. Bude to stát ještě hodně (peněz i bolesti a možná pro mnohé i politického kriminálu), ale nakonec zvítězíme.
Žádný tyran nemůže svobodu navždy zlikvidovat.
(PS: Několikahodinový výpadek Protiproudu v neděli dopoledne nebyl tentokrát způsoben útokem hackerů – proti tomu jsme za nemalých nákladů poměrně dobře obrněni, ač útoky neustále pokračují – ale technickou chybou, jak se říká „mimo území naší republiky“.)
Jedeme dál. Buďte s námi, jsme s vámi!
