Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Provokace přestrojená za dialog: Do Brna se vrací hnědá. Sudeťáci na české a moravské půdě. Plivnutí na paměť obětí. Úlitby vlád a seznam kolaborantů. Máme mlčet, když se zpochybňuje výsledek války? Stateční se ozývají

protestuje proti plánovanému sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, který má za politickou provokaci, a vysvětluje, proč je otevřený dopis Petra Druláka a dalších osobností nutným varováním, že tuto hranici nesmíme nechat překročit

Plánovaný skandální sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu se má konat v Brně 22. až 25. května. Nejde o „nevinné kulturní setkání“, ale o demonstraci síly a symbolů. Organizátor s pěkným českým názvem "Meeting Brno" to podává jako dialog a smíření. Landsmanšaft je přitom organizací, která dlouhodobě zpochybňuje poválečné uspořádání a v českém prostoru záměrně otevírá hluboké rány.

V nedávné době, ale i dříve v uplynulých letech, se proti podobným tlakům ozývaly i významné osobnosti — například exprezident Václav Klaus je mezi těmi, kdo veřejně a opakovaně dávali najevo odpor vůči aktivitám landsmanšaftu a varovali před tím, kam může vést přepisování poválečných jistot. Když dnes někdo tvrdí, že „o nic nejde“, buď nezná dějiny, nebo je záměrně rozmělňuje.

Sjezd Sudeťáků v Brně je drzost a nehoráznost. Český národ nesl na vlastních zádech historickou újmu způsobenou nacistickou okupací a terorem. A poválečné uspořádání vzniklo jako odpověď na katastrofu, kterou Německo nejen ve střední Evropě rozpoutalo.

Přijít po desetiletích a jakoby nic udělat v českém městě velký sjezd této organizace, jejíž představitelé v minulosti vždy zpochybňovali poválečný právní rámec a hráli si s tématy dekretů a „křivd“.

Je to vážná věc i proto, že se tu roky buduje atmosféra, v níž se sudetoněmecká agenda normalizuje, posouvá se „hranice přijatelného“. Veřejnosti zdejší pátá kolona Sudeťáků už dlouho sugeruje, že kdo byť jen pozvedne obočí, je nepřítel dialogu. Jenže tlak se nevytratil — jen se převlékl do uhlazenějších slov.

Proto vznikl i protestní dopis. Signatáři odmítají dlouhodobý tlak landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce a považují sjezd na území ČR za krajně nevhodný. To není paranoia. To je paměť státu.

Nelze zamést pod koberec

Poslední české vlády - ta Petra Fialy pak už zcela nezakrytě - a část politické reprezentace šly landsmanšaftu vesměs na ruku. Když v roce 2016 vystoupil lidovecký ministr kultury Daniel Herman na sudetoněmeckém sjezdu a oslovil účastníky „milí krajané“, byl to pro landsmanšaft „historický“ signál, že česká strana ustupuje. A když dnes slyšíme, že sjezd v Brně je „logický krok“ v harmonickém vývoji vztahů, otázka zní: harmonickém pro koho — a za jakou cenu?

Právě proto má smysl, že vznikl dopis: Petr Drulák, předseda spolku Svatopluk spolu s dalšími signatáři vyzývá předsedu landsmanšaftu Berndta Posselta, aby do Brna (ani nikam do ČR) s touto provokací nejezdil. To je rámec, který bychom měli brát jako výchozí: nedopustit, aby se z české půdy stalo jeviště pro symbolické „návraty“, které u nás znovu otevírají otázky, jež mají být dávno uzavřené.

Jinými slovy: jestli je něco dnes potřeba, tak střízlivost, pevnost a respekt k vlastní historické zkušenosti. Smíření není jednostranná kapitulace. A kdo si myslí, že „to nějak přejde“, ten riskuje, že se jednou probudíme ve chvíli, kdy už se nebude jednat o slova, ale o staronové pořádky, které se budou tvářit jako samozřejmost.

VÝZVA 44 OSOBNOSTÍ

Vyzvali jsme představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby přehodnotili formu i místo plánovaného setkání svého sjezdu, který má proběhnout letos v květnu v Brně. Skutečné smíření nevzniká nátlakem, symbolickými provokacemi ani relativizací minulosti – ale respektem k hranicím, na nichž stojí dnešní dobré vztahy. 

Odmítáme dlouhodobý tlak Sudetoněmeckého landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce České republiky. Jeho plánované setkání na území České republiky považujeme za krajně nevhodné.

44 OSOBNOSTÍ vyzývá představitele sudetoněmeckého landsmanšaftu: Nejezděte do Brna!  

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt včera obdržel dopis od předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka s podpisy dalších 44 osobností. Vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu výzvu odmítlo. Spolek Svatopluk nyní zvažuje další kroky. 

SOUBOJ POKRAČUJE! SEBEOBRANA M.

Daniel Fiala rozšířil naše možnosti sebeobrany nejen proti zvolna vrcholící sezónní chřipce a jejím následkům. Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických.

O tom všem si povídal v dosud posledním rozhovoru s Petrem Hájkem. A přidal autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často téměř zázračné účinky těchto znovuobjevených přírodních pomocníků našeho zdraví.

A je také podstatné, že nákupem přes supramedex.protiproud.info, současně pomáháme k další svobodné existenci Protiproudu. Tak krásný a hlavně zdravý rok 2026, nepodvolení!

Sledujte zde

Vážený pane předsedo,

ve dnech 22. až 23. května 2026 by se měl v Brně uskutečnit sjezd Vašeho sdružení. Žádný skutečný humanista, demokrat ani patriot nebude zpochybňovat aktivity směřující k upřímné spolupráci mezi národy, k překonávání historických animozit a k zmírňování starých křivd. Takové úsilí je nejen žádoucí, ale představuje i jednu z mála cest, jak udržet střední Evropu jako prostor vzájemného respektu a spolupráce.

Obáváme se však, že plánované brněnské setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nepatří mezi akce tohoto charakteru. Označil jste sjezd za „oslavu sdílené kultury, rozmanitosti, dialogu a porozumění“. Tato slova by byla přesvědčivá, kdyby je v minulosti neprovázely kroky a výroky představitelů landsmanšaftu, které šly opačným směrem.

Dějiny střední Evropy jsou posety událostmi, jejichž symbolika vyvolává rozporuplné či bolestné reakce. Moudří a odpovědní státníci usilující o usmíření se k takovým tématům staví s maximální citlivostí, aby nezraňovali paměť těch, kterých se minulost dotkla nejhlouběji. Nikdy by je nevyužívali pro partikulární politické cíle ani je nečinili předmětem nátlaku.

Bohužel právě v tomto ohledu představitelé Sudetoněmeckého landsmanšaftu v minulosti opakovaně překročili hranici historické citlivosti. Zpochybňování poválečných prezidentských dekretů či kritika česko-německé deklarace z roku 1997 se nesly v duchu, který nepřispíval k dialogu, nýbrž k jeho narušení. Takový přístup vyvolává oprávněnou otázku, zda je plánovaný sjezd skutečně motivován upřímným úmyslem smíření. Významná část české veřejnosti je touto akcí znepokojena. 

Domníváme se, že za posledních několik desetiletí se politickým představitelům České republiky i Spolkové republiky Německo podařilo postavit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi na rozumný politický základ. Z obou stran to vyžadovalo trpělivý a citlivý přístup, který jsme však často postrádali u představitelů Vaší organizace. 

Jelikož bychom byli rádi, aby si česko-německé vztahy i do budoucna udržely konstruktivní duch spolupráce, vyzýváme Vás jako představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, abyste přehodnotili rozhodnutí uspořádat toto setkání v Brně či kdekoliv jinde v České republice. 

S pozdravem za signatáře,

Petr Drulák

PROČ DRAMATICKY ROSTE CENA ZLATA?

Brusel chce vydat astronomické částky na zbrojení. To znamená bezprostřední ohrožení měnové stability. A co teprve až nám vezmou hotovost úplně? Staneme se zcela bezmocnými? Je právě v tom, že si to mnozí uvědomují, trvající a stále se zvyšující "zlatý boom"?

Právě na to se ptá Petr Hájek ekonomického a finančního experta Roberta Vláška. V několika rozhovorech jde především o to, jak se systému nepodat, ale účinně se bránit drzosti a totalitě vlád a bank.

Máme sice novou Babišovu vládu, ale vypadá to, že zmíněné otázky ještě zesílí, protože po zničujících letech s fialovou mafií se i náš státní rozpočet zatočí ve spirále obrovského státního dluhu.

Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými - a ještě můžete přispět k přežití a rozvoji Protiproudu!

Sledujte zde

Seznam signatářů: 

1. Belica Miroslav, bývalý diplomat a publicista
2. Budil Ivo, vysokoškolský pedagog, antropolog 
3. David Ivan, europoslanec
4. Doležal Tomáš, poslanec 
5. Drulák Petr, předseda spolku Svatopluk 
6. Gulyáš Michal, herec
7. Hájek Petr, novinář 
8. Hampl Petr, sociolog 
9. Henek Ladislav, novinář 
10.  Hogenová Anna, vysokoškolská pedagožka, filozofka  
11.  Hynek Jiří, podnikatel 
12.  Kavan Jan, bývalý ministr zahraničí 
13.  Keller Jan, sociolog 
14.  Klusáček Michal, letecký konstruktér
15.  Kociánová Martina, novinářka
16.  Konečná Kateřina, europoslankyně
17.  Křeček Stanislav, ombudsman 
18.  Kříž Karel, ekonom  
19.  Kulfánek Emil, Český svaz bojovníků za svobodu
20.  Kuras Benjamin, spisovatel 
21.  Majerová Zuzana, poslankyně 
22.  Mrázek Petr, Československý svaz protifašistických bojovníků
23.  Panenka Radim, novinář 
24.  Polanský Jaroslav, novinář 
25.  Prokop Vít, publicista 
26.  Rajchl Jindřich, poslanec 
27.  Semín Michal, publicista
28.  Schneider Jan, bezpečnostní analytik 
29.  Skalický Jan, dopravní expert a vodohospodář 
30.  Sterzik Daniel, blogger 
31.  Stoniš Marek, novinář 
32.  Strejček Ivo, analytik a člen správní rady Institutu Václava Klause  
33.  Sušová Salminen Veronika, publicistka   
34.  Šiška Jaromír, podnikatel
35.  Štefec Jaroslav, vojenský analytik
36.  Šustek Vojtěch, archivář  
37.  Švihlíková Ilona, ekonomka 
38.  Téra Michal, historik 
39.  Turoňová Jana, právnička
40.  Vašát Petr, podnikatel 
41.  Veselý Vlastimil, ředitel Společnosti za obranu svobody projevu 
42.  Weigl Jiří, ředitel Institutu Václava Klause 
43.  Zahradil Jan, bývalý poslanec EP
44.  Zwyrtek Hamplová Jana, advokátka a senátorka

Připomeňme si salámovou metodu Páté kolony

  • Václav Havel
    1990–1991
    Veřejné vyjádření lítosti nad poválečným odsunem Němců.
  • Jiří Paroubek
    2005 (vláda ČSSD)
    Omluva za poválečné křivdy; symbolické gesto uznání.
  • Petr Nečas
    únor 2013 (Mnichov, Bavorský zemský sněm)
    Oficiální vyjádření lítosti nad utrpením sudetských Němců při odsunu. Oceněn vedením landsmanšaftu jako „historický zlom“.
  • Karel Schwarzenberg
    leden 2013 (prezidentská kampaň)
    Výrok, že Benešovy dekrety by dnes znamenaly porušení lidských práv.
  • Daniel Herman
    2016 (Norimberk, Sudetoněmecký sjezd)
    První člen české vlády na sjezdu landsmanšaftu; oslovení „milí krajané“; přijetí „vzájemné omluvy“.
  • Daniel Herman
    2021 (Mnichov)
    Převzetí nejvyššího vyznamenání Sudetoněmeckého landsmanšaftu (Evropská cena Karla IV.).
  • Pavel Bělobrádek
    2017 (Augsburg, Sudetoněmecký sjezd)
    Osobní účast místopředsedy české vlády na sjezdu. Další normalizace přítomnosti landsmanšaftu v oficiální politice ČR.
  • Bohuslav Sobotka
    2016
    Veřejná obhajoba dialogu se Sudeťáky; tvrzení, že landsmanšaft už nemá majetkové nároky.
  • Petr Fiala
    90. léta / 2021–současnost
    Vazby na Panevropskou unii; vláda podporuje sjezd landsmanšaftu v Brně 2026.