Návštěvu washingtonských „mírotvorců" v Moskvě podávají ruská média jako pozitivní signál a možný krok ke konci ukrajinského konfliktu. Pro Rusko to vypadá jako dobrá zpráva. Jenže je tomu opravdu tak? Musíme se ptát. V čím zájmu se na ukrajinské straně tak naléhavě prosazuje rychlé uzavření mírové dohody, a proč na tom dotyčným tolik záleží?
Výroba mírotvorce
Především existuje pádný předpoklad, že za tím nestojí Zelenský ani jeho nejbližší okolí. Důležitým signálem je načasování. Souběžně s ohlášením návštěvy Witkoffa a Kushnera v Rusku a v Kyjevě, vyšel v americkém deníku The New York Times téměř programový článek nazvaný „Po brutálních bojích s Ruskem chce Ukrajině otevřít cestu k míru". Celý text se věnuje nynějšímu šéfovi Úřadu prezidenta Ukrajiny Kyrylo Budanovovi. který je v Rusku oficiálně stíhaným teroristou.
Budanova článek vykresluje jako jediného vyjednavače přijatelného pro ukrajinskou veřejnost. Vzhledem k jeho bezúhonné (z ukrajinského pohledu) válečné minulosti, smí mluvit o míru, aniž by ho kdokoli podezříval ze slabosti nebo „proruských" sympatií.
Hlavní poselství textu je, že Budanov se stává klíčovou veřejnou tváří a možným středobodem samostatné vnitropolitické linie, v mnohém se rozcházející s „jestřábím" kurzem Zelenského. Budanov tu není líčen jako poslušný chráněnec namočený v korupci. Naopak, ušel prý cestu od „efektivního špiona s přímými vazbami na CIA" k „potenciálnímu politickému rivalovi Zelenského" a „vůdci frakce připravené k mírovému urovnání".
Dvě tváře téhož
Pro západní (i ukrajinské) publikum je pozice Zelenského (a de facto Evropanů) dobře známá: žádné ústupky, stupňovat vojenský, politický i ekonomický tlak na Rusko které je údajně stále více oslabené, a tak dále ve stejném duchu. O to zajímavější je, že velké západní médium fakticky rozehrává zcela jiný přístup k záchraně Ukrajiny, a vlastně i alternativní politický program.
Klíčový Budanovův výrok je: „Jsem připraven k jakémukoli kroku, který ukončí válku. Obě strany chápou, že je třeba hledat řešení. Válka nemůže trvat věčně."
List shrnuje Budanovovu logiku takto:
- pokračování války s sebou nese riziko dalších, možná kritických ztrát;
- jednání mohou zabránit dalšímu vyčerpávání armády, obyvatelstva i ekonomiky;
- kompromis (třeba i bolestivý) je přijatelný, jako cesta k zachování státnosti.
JAK SE NEPODVOLIT? PORAĎME SE!
V pondělí 7. září v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde na pravidelné poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem. I skrze často vzrušené debaty - jak to v necenzurovaném prostředí je přirozené - se vzájemně informují a diskutují o vážných tématech.
Nepochybně k nim budou patřit výsledky voleb v Sasku, kde drtivě zvítězala AfD . Korporát k nim bude celý den tvořit falešné výklady - a my se pokusíme nalézt pravdivé. Také koaliční spory o rozpočet nejspíš nevynecháme, stejně jako stále dramatičtější vývoj války Západu proti Rusku na Ukrajině po návštěvě amerických vyjednávačů v Moskvě a v Kyjevě.
Možná ale budeme hovořit o něčem úplně jiném. Protože obsah porady určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři - jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším problémům, jež určují náš rozhoupaný (viditelný i neviditelný) svět.
Tento postoj Budanov zastával už dříve. Ba co víc, post šéfa Úřadu prezidenta prý přijal právě s cílem podílet se na jednáních s Ruskem a spoluurčovat vyjednávací strategii země.
Západní média letos v únoru otevřeně zaznamenala rozkol v ukrajinském vedení: „křídlo Budanova" prosazující rychlou dohodu s Ruskem za účasti USA, stojí proti „křídlu Jermaka" s maximálně tvrdým postojem. Zelenský prý mezi oběma tábory lavíruje.
Vlídná past?
Budanovův význam pro americkou stranu má několik rovin. Předně, Trumpova administrativa mu výrazně důvěřuje. Budanov od roku 2016 procházel výcvikem CIA a má pevné osobní vazby v americké zpravodajské komunitě.
Americké zdroje uvádějí, že v klíčových fázích jednání s Ruskem patřil Budanov k malé skupině ukrajinských činitelů s přímým kontaktem na americkou stranu. A to prý spolu s tehdejším šéfem úřadu prezidenta Jermakem. Pro Zelenského nejbližší okolí, věc prakticky nemyslitelná.
ZBROJNICE ZDRAVÍ: NEJSME BEZ OBRANY!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak potlačit mnohé následky všudypřítomného elektromagnetického záření?
Mluvíme o tom - a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet - v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT. A každým nákupem z tohoto účtu pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na další existenci Protiproudu. Díky, nepodvolení!
Příznačný detail ze 4. září: nový dočasný chargé d'affaires USA na Ukrajině Paul Houston se místo schůzky se Zelenským osobně sešel s Budanovem. Veřejně přitom deklaroval „důvěru v budoucnost suverénní a prosperující Ukrajiny" a záměr „posilovat ekonomické i vojenské vazby".
Navzdory Budanovově poměrně vysoké osobní popularitě vůbec není jisté, zda jím Američané chtějí nahradit Zelenského. Nastrčenou figurkou v čele může být kdokoli. Daleko důležitější je, kdo skutečně řídí politiku. A fakt je, že Budanov, zvyklý tahat za nitky zpoza opony, se pro takovou roli hodí dokonale.
Co tedy přináší Budanovovo (a americké) odhodlání uzavřít mírovou dohodu s Ruskem co nejrychleji? Připomeňme únorový článek vlivného amerického think-tanku Atlantic Council: „Putin ví, že pokud Ukrajina přežije, prohrál."
Ukrajina musí být připojena k Rusku
Jinými slovy: skupina pragmatiků v Kyjevě, Washingtonu a Bruselu staví na klíčovém předpokladu: Za každou cenu udržet na Ukrajině „institucionální jádro", ideologickou strukturu režimu a třeba i zmenšenou a oslabenou armádu. Na tomto základu se pak totiž může obnovit a vrátit Rusku úder, tentokrát třeba už pod oficiální záštitou některého ze západních vojenských spojenectví.
Naznačila to ostatně už 11. června 2024 na konferenci o obnově Ukrajiny předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Musíme Ukrajině pomoci povstat z popela a stát se pánem svého osudu. Ukrajina musí zvítězit. Putin musí prohrát."
Ne nadarmo již v březnu 2024 místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navrhl ruskou mírovou formuli: Po porážce Ukrajiny a ustavení prozatímního parlamentu v Kyjevě, je třeba uznat celé území země za ruské a přijmout akt o znovusjednocení s Ruskou federací.
Nechat totiž nepřítele úspěšně zachovat svou DNA a schopnost znovuzrození, to je časovaná bomba. A s tím musí Rusko počítat pokaždé, když má co do činění s teroristou Budanovem, hlásajícím věčný mír.
