Strašákem údajné „průmyslové ceny elektřiny“ a inscenovanou debatou o „technologické neutralitě“ v klimatické politice, se německá vláda dopouští mediální kamufláže.
Ve skutečnosti kurz klimatického šílenství pokračuje bez jakéhokoli zpomalení. Tváří v tvář dramatické deindustrializaci už dokonce i státní instituce, jako je Spolkový účetní dvůr, začínají couvat.
Klimatický podvod selhal
Německo vstupuje do osmého roku průmyslového útlumu. Téměř desetiletí klesající slábnoucí produktivita a rostoucí nezaměstnanost, jen chabě maskované veřejnými pracovními programy a lavinou státních úvěrů, dokumentují bezprecedentní kolaps Německa, jaký tu v poválečné historii ještě nebyl.
Velkolepý projekt vybudování klimaticko-socialistického režimu narazil na zeď ekonomické reality. Uprostřed vlny insolvencí už toto drama nelze skrývat, ani za pomoci loajálních médií.
Do konce roku 2025 opustí trh více než 24 000 (!) firem. Statisíce průmyslových pracovních míst bylo zrušeno. Společnosti jako Meyer Burger, výrobce nástrojů Leichingen, automobilový dodavatel Meteor v Dolním Sasku či strojírenská firma Afermann z Osnabrücku patří k nejnovějším obětem ideologické křížové výpravy proti německému průmyslu.
Podřízení se bruselskému klimatickému diktátu bylo prvotní chybou. Znamenalo opuštění tržních principů a zahájení hlubokého průniku státu do soukromého sektoru. Energetická politika byla použita jako páka moci. Odklon od jaderné energie, vzdání se levného ruského plynu a desetiletí dotování neefektivních "obnovitelných zdrojů" zdeformovaly energetický systém do podoby, která může dál žít pouze za trvalých absurdních subvencí.
Na pokraji propasti
Teorie spirály intervencí se nyní naplňuje. Jedna intervence plodí další. Rostoucí závislost na dotacích vytvořila bizarní výhonky, jako je vládní takzvaná vodíková strategie. Zelený vodík se vyrábí elektrolýzou za použití elektřiny z "obnovitelných zdrojů". Má nahradit uhlí, plyn a ropu v ocelářství a chemickém průmyslu, sloužit jako syntetické palivo a ukládat přebytky větrné a solární energie.
Výsledkem je politické monstrum, mnohamiliardová bezedná jáma přidaná k bilionovému hřbitovu dotací zelené transformace. Už sedm miliard eur bylo nalito do této černé díry. Jde o kapitál stažený z trhu a připsaný daňovým poplatníkům prostřednictvím veřejného dluhu. Tento „trh“ není ničím jiným než fantazií pomatených zelených centrálních plánovačů.
PROČ DRAMATICKY ROSTE CENA ZLATA?
Brusel chce vydat astronomické částky na zbrojení. To znamená bezprostřední ohrožení měnové stability. A co teprve až nám vezmou hotovost úplně? Staneme se zcela bezmocnými? Je právě v tom, že si to mnozí uvědomují, trvající a stále se zvyšující "zlatý boom"?
Právě na to se ptá Petr Hájek ekonomického a finančního experta Roberta Vláška. V několika rozhovorech jde především o to, jak se systému nepodat, ale účinně se bránit drzosti a totalitě vlád a bank.
Máme sice novou Babišovu vládu, ale vypadá to, že zmíněné otázky ještě zesílí, protože po zničujících letech s fialovou mafií se i náš státní rozpočet zatočí ve spirále obrovského státního dluhu.
Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými - a ještě můžete přispět k přežití a rozvoji Protiproudu!
Dokonce už i Spolkový účetní dvůr v říjnu konstatoval, že Německo je dnes dál než kdykoli dřív od splnění svých vodíkových cílů. Vodík je totiž drahý, nevyužívaný a postrádá skutečný trh. Tak zní nezvykle otevřený verdikt jedné z prvních státních institucí, které prolomily ticho o německém krachu.
Oslavované šílenství
Ekonomika skomírá. Malé firmy nikdo neslyší. Velké korporace se sžily s dotačním režimem. Koupené mlčení, je mlčení jehňátek před porážkou. Nikdo se neodvažuje veřejně přiznat, že politická nadvláda je zbavila skutečného vlivu.
Symbolem ideologického deliria byla podívaná na jásající aktivisty tančící před rozpadajícími se chladicími věžemi záměrně odstavených dokonalých jaderných elektráren. Nemělo to nic společného s ochranou životního prostředí. Šlo o čistou zášť vůči produktivní kapitalistické společnosti zjevenou v krystalické podobě.
Valpuržina noc šílenství, oslavovaná lidmi placenými politickými neziskovkami, dostávajícími ovšem dotace od státu nebo státními zaměstnanci odtrženými od reálného života a od fungující organizace společnosti, jejímž jádrem byl svobodný trh.
MEDÍKY. ZBRAŇ NEJEN PROTI CHŘIPCE!
Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Dále tak rozšířil naše možnosti sebeobrany nejen proti zvolna vrcholící sezónní chřipce a jejím následkům. Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických.
O tom všem si povídal v dosud posledním rozhovoru s Petrem Hájkem. A přidal autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často téměř zázračné účinky těchto znovuobjevených přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že nákupem přes supramedex.protiproud.info, současně pomáháme k další svobodné existenci Protiproudu. Tak krásný a hlavně zdravý rok 2026, nepodvolení!
Ideologická blokáda Německa je unikátní, jedinečná. Historici budou jen těžko hledat jiný národ tak důkladně oklamaný vlastně docela malou klikou klimatických podvodníků. Pod Severním mořem leží zhruba 32 miliard kubických metrů těžitelného zemního plynu. Přesto se ročně vytěží jen asi čtyři miliardy. Nikým nevolené politické neziskovky ovládly politiku a blokují těžbu, protože mají větší moc než zvolená vláda.
Německo sedí na přibližně 2,3 bilionu kubických metrů břidlicového plynu a dalších 450 miliardách plynu z uhelných slojí. Vzhledem k zoufalé energetické situaci země by využití těchto zásob mělo být absolutní prioritou.
Přesto, kromě proklínané a státem pronásledované Alternativy pro Německo (AfD), není žádná politická síla ochotna postavit se zničující klimatické lži a alarmistickému dogmatu. Ba ani znovu otevřít alespoň debatu.
Kolaps německého průmyslu
Kolaps německého průmyslu spouští řetězové dopady v celé ekonomice. Prosperita roste a klesá s průmyslovou výrobou, o tom není sporu. Návrat k ruskému plynu by proto měl být nejvyšší prioritou.
Spolupráce s Gazpromem a Rosněftem, kdysi zajišťovala globální konkurenceschopnost. Nepochopitelné zapletení Německa do ukrajinské lži a tlak na vyvlastnění ruských aktiv v Euroclearu ukázaly, jak daleko už bylo opuštěno racionální vládnutí.
Totéž platí pro jadernou energii. Když už si Německo pod falešnou záminkou zlikvidovalo velké elektrárny, nabízí se alternativa. Malé modulární reaktory slibují kratší dobu výstavby, nižší kapitálové náklady a nulové riziko havárie - pokud vůbec přistoupíme na tento nesmysl. Návrat k jádru by zemi ještě teoreticky mohl vrátit strategickou pozici, ale jen pokud by začal okamžitě. Nic takového se však nerýsuje.
Smyšlený příběh o CO₂
Nákladné pošetilosti, jako je zablokovaný vodíkový projekt, musí být odloženy do archivů neúspěšných experimentů, coby varování budoucím generacím, že infantilní ideologicky řízená politika vždy skončí katastrofou.
Smyšlený apokalyptický příběh o CO₂ musí být co nejrychleji jednou provždy opuštěn. Od rozhodnutí Baracka Obamy z roku 2009 instrumentalizovat CO₂ pro klimatickou politiku, se nezávislé vědě nepodařilo tento lživý příběh rozbít. Jenže místo "doznání" je dále vyprávěn tento pohádkový příběh za podpory státu a korporátních médií.
Německo by mělo následovat americký příklad a vystoupit z Pařížské klimatické dohody, aby zkrotilo bruselský mocenský aparát. To je však s dnešní politickou třídou nemožné. Vládne berlínská pretoriánská garda tohoto fantasmagorického nadnárodního projektu. Cíl je jasný: demontáž fungujícího německého průmyslu ve prospěch zelené lži a umělé anti-ekonomiky.
Ubráníme se?
Berlín platí obrovskou cenu za přimknutí se k bruselské zelené ideologii - na jejímž rozpoutání se sám velkou měrou podílel. Němci žili dlouho na dluh, na úkor budoucnosti. Tento systém se nyní hroutí. A s ním mizí i ochota dlouho úspěšně manipulované veřejnosti přijímat apokalyptické šílenství servírované zničující politikou a médii.
Doufejme, že nová česká vláda tuto ekonomickou a hospodářkou sebevraždu ordinovanou státům EU zelenými zločinci z Bruselu odmítne, a včas z bruselského vlaku mířícího na plný plyn do zdi vyskočí. Jak to prohlásil předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura ve svém novoročním projevu.
Právě proto proti němu tak vystartovala zdejší německo-bruselská pátá kolona volbami sice zatlačená do opozičních lavic, avšak nadále žijící ve veřejném prostoru mocí korporátních miliardářských médií spojených s Berlínem a Bruselem.
Zatáhnou nás do německé katastrofy?
