Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do Protiproudu.

Už se zase chystají na marš: Na den přesně po 87 letech. Německo bez důkazů obvinilo Moskvu za lipský incident s drony. Vzor Vrbětice. Nord Stream a hroutící se ukrajinská fronta. Jak vybudit válečnou psychózu u veřejnosti? Nevědí kudy kam

si všímá včerejšího výročí začátku druhé světové války napadením SSSR a vidí zjevné podobnosti s dnešním děním v Evropě, které tolik připomíná události, kterými si Evropa prošla před 87 lety - jen s tím rozdílem, že tentokrát chce do toho Německo zatáhnout celou Evropu, kterou skrze EU už obsadilo

Před osmdesáti sedmi lety začala nejničivější válka v dějinách lidstva – druhá světová. O jejích příčinách se dodnes vedou spory, jedno je ale jisté: Hlavní předpoklad vytvořily výsledky první světové války. Někteří historici obě války dokonce spojují do jediného období let 1914–1945.

K čemu ta tragikomedie?

Tak či onak, Pandořinu skříňku otevřel právě německý útok na Polsko 1. září 1939, a tak má první podzimní den v německém historickém kalendáři zvláštní místo. A právě v předvečer tohoto data označuje úřadující polský premiér příštích šest měsíců za rozhodující pro národní bezpečnost své země i celé Evropy. A Německo se hlásí napadení své země Ruskem. Absurdní?

Nedejte se mýlit, myslí to vážně. Kancléř Merz vystoupil s prohlášením, v němž obvinil Rusko z útoku na lipské letiště na začátku srpna (na letištní ploše se našel dron s výbušninou). Konstrukce je až komicky kostrbatá: Podle listu Politico objevili němečtí vyšetřovatelé na dronu stopy DNA totožné s těmi ze zásilek se zápalnými zařízeními, odeslaných z Vilniusu a zneškodněných před dvěma lety. A tyto stopy údajně vedou k ruské rozvědce (s nějakými důkazy se, prosím, neobtěžujte).

Rusko tedy proti Německu nevede už jen hybridní válku (tou Evropany straší dávno), ale skutečnou „teroristickou válku". No a Berlín na ni samozřejmě musí odpovědět. Jak? Vyhoštěním ruských diplomatů, novými sankcemi (navrhlo je Evropské unii), uzavřením Ruského domu v Berlíně (to po Merzovi tamní rusofobové žádali už dlouho). Německo tím ještě víc vyostří vztahy s Ruskem, i když vedoucí pozici v pelotonu v této disciplíně Velké Británii zatím nevyrve. Proč ta eskalace?

Nejen hrůza z voleb

Prvním důvodem je, že se blíží čtvrté výročí výbuchů plynovodů Nord Stream. K tomuto teroristickému útoku došlo 26. září 2022 a všichni vědí, kdo ho provedl a proti komu mířil. Zorganizovaly ho anglosaské tajné služby rukama ukrajinských diverzantů, aby Německo zbavily jakékoli možnosti spolupráce s východem. Část diverzantů od té doby pochytali a jednoho z nich budou dokonce brzy v Německu soudit. To se atlanticky naladěné německé politické elitě pochopitelně vůbec nehodí.

Spojenci spolu s Ukrajinci, „oběťmi ruské agrese", útočí na Německo? Ne, to přece nejde. To Rusové útočí na ukrajinské vojenské transportní letouny Ruslan pokojně stojící v Lipsku! Tytéž letouny, co vozí evropskou munici zabíjející Rusy. Jak se nedávno ptal jeden německý novinář: „Co musíme udělat, abychom zabili co nejvíc Rusů?" Atlantisté odpověď znají dávno: dávat Ukrajině co nejvíc zbraní, munice a peněz na protažení bojů (čti: na oddálení porážky Západu na Ukrajině).

Jenže už i němečtí občané téhle strategii fandí čím dál méně. Za pár dnů to v zemských volbách na východě Německa dají najevo hlasy pro strany žádající konec konfliktu s Ruskem. Na náladě německých voličů nezmění nic ani sebeurputnější pokusy vyhlásit ruský útok na Německo. Co jiného ale Merzovi zbývá?

NENECHTE SI UJÍT: VÁLKA O MLÁDEŽ TEĎ!

Rozhovor Petra Hájka s bývalým europoslancem o odborníkem Institut Václava Klause na školství Ivo Strejčkem. Jak vrátit naše školy k jejich vzdělávacímu smyslu? jak zastavit progresivistický pochod institucemi a vliv neziskovek, které nadále ovlivňují šílenou ideologií naše děti ve školách od základních po vysoké? Je z toho za nové vlády nějaká cesta - a především politická vůle?

Sledujte již dnes, ve středu 2. září od 18:00 hodin či kdykoli poté!

Sledujte zde

V Hitlerových stopách

Druhý důvod zostřené válečnické rétoriky německých úřadů leží na Ukrajině, kde se zhoršuje vojenská i politická situace. Nastal tedy čas na další sérii strašáků „Rusko chystá útok na Evropu". Ty mají zdůvodnit nejen nové astronomické výdaje na Ukrajinu a zbrojení, ale i odmítání jakýchkoli pokusů o vážná mírová jednání s Ruskem.

Kampaň o pravděpodobném „ruském útoku na Pobaltí" v německém tisku znovu nabírá na obrátkách. Noviny líčí, jak se „Německo připravuje na střet s Putinem", a vysvětlují, že kdyby na to přišlo, bude jejich země jen „tranzitním uzlem" pro přesun vojsk NATO na východ. No a tanková brigáda „Litva" ubrání před Rusy Suwalský koridor (kudy přes Polsko vede cesta mezi Běloruskem a ruským Kaliningradem) a zadrží Rusy v Pobaltí. Čili to nemá nic společného s myšlenkami na začátek druhé světové války, milí občané, nemějte žádné obavy.

A co Poláci? O čem to mluvil premiér Tusk? O tomtéž: „Eskalace ze strany Ruska pokračuje", Ukrajina potřebuje ještě výraznější podporu, vždyť jde o evropskou bezpečnost. „Příštích šest měsíců bude rozhodujících a my jako Polsko i jako NATO, musíme být připraveni na různé scénáře. Nemůžeme vyloučit ruské provokace vůči některému ze členů aliance." A hle, už je to tady!

Takže přece jen Suwalský koridor? Rusko ho ale začne prorážet jedině při skutečném ohrožení Kaliningradu nebo po vypuknutí otevřené války mezi Ruskem a NATO. Všechno ostatní je vědomé vymýšlení ruské hrozby, strašení Evropanů „agresí z východu".

Před osmdesáti sedmi lety hledalo Německo „životní prostor" na východě, nejprve v Polsku, potom v Rusku, se zvláštním zřetelem k ukrajinské obilnici. Dnes chtějí Němci v čele evropského Západu znovu ovládat Ukrajinu a zdůvodňují to ruskou hrozbou Evropě.

Opravdu to nikomu něco známého nepřipomíná?

Zdroj