Čeští vlastenci, kteří se sešli v sobotu 10. srpna v hojném počtu na setkání na zámecké zahradě v Příčovech u Sedlčan, se shodli na tom, že povaha polistopadového režimu vykazuje po vstupu do EU silnější rysy totalitního systému, než před rokem 1989.
Zbabělci v médiích
Šéfredaktor časopisu Šifra Milan Vidlák přirovnal současnou situaci v novinářské obci a ve společnosti ke vzpomínkám z mateřské školky. „I tam nikdo nechtěl být za outsidera a každý chtěl být s tou silnější partou, se kterou se všichni baví. Všichni se bojí toho, že kdyby z toho kolotoče vypadli, tak by se k nim média chovala stejně jako k panu Jaklovi nebo k panu Konvičkovi, jen proto, že řeknou jiný názor.“
Mediální expert a člen rady ČTK Petr Žantovský upozornil na to, že média by měla popisovat reálnou skutečnost, a ne vytvářet realitu umělou, jako je tomu dnes. Zároveň se pozastavil nad výrazem mediální elita. „Žádná mediální elita neexistuje, existují pouze globální zájmy. Jsou to lidé, kteří se zmocnili výrobních prostředků. A taktéž mediálních tlampačů, které si platí, aby jim dělali propagandu.“ Přirovnal současnou mediální scénu k padesátým letům, kdy se stejně jako dnes razilo heslo „kdo nejde s námi jde proti nám“. Novináři podle něho nejsou schopni překročit rubikon černobílého vidění, neboť na to nemají vzdělání, schopnosti ani odpovědnost.
Podvolení
Ivo Gec ze Zemské domobrany připomněl, že naše země je vzhledem k otevřeným nehlídaným hranicím vystavena kvůli migraci nebezpečí radikálního zvýšení zločinnosti. Přinesl podrobný výčet nárůstu násilných trestných činů v sousedním Německu a upozornil, že připravenost čelit podobnému vývoji také u nás, musí být jednou z priorit českého vlasteneckého hnutí.
Jeden ze spoluorganizátorů setkání sociolog Petr Hampl upozornil, že na polistopadové období není možné se dívat jako na jednolitý celek. Každé mělo tak jako před listopadem různé fáze, kdy se střídaly svobodnější doby s těmi, kdy byla svoboda více potlačována, až jsme dospěli k současnému neblahému stavu (tuto skutečnost podrobně rozvedl také historik a bývalý ministr Jaroslav Bašta, když se z přítomnými podělil o své zkušenosti z vedení tajných služeb a z diplomacie). Za jednu z priorit považuje Hampl souboj o současnou mládež, která je drasticky indoktrinována. Ve školách dochází k „přeprogramování“ mladých generací, jehož výsledkem jsou současní „sluníčkáři“.
To potvrdil poslanec SPD Jiří Kobza, který v diskusi poukázal na nebezpečí projektů Člověka v tísni, který se na ovlivňování mládeže například pomocí projektu „Jeden svět“ ve školách významně podílí. Před politickým neziskovým sektorem varoval i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Podle něho u nás multikulturalisté z neziskovek a dalších sfér společnosti vytvářejí záměrně společenský konflikt.
Na ohrožení vlasti reagovali i další řečníci. Ozvaly se výzvy k vytvoření odbojových struktur, pokud by politické řešení současné situace selhalo a národ byl ze strany evropských a multikulturních elit ve stejném nebezpečí jako v době německého protektorátu.
Naše odpovědnost
Vydavatel a politolog Alexander Tomský zdůraznil, že demokracie je možná jen v rámci národních států. Podle něho jsou dnes národní státy v Evropě cílevědomě likvidovány pomocí nadnárodních struktur EU.
Bývalý předseda Bloku proti islámu Martin Konvička upozornil ve svém vystoupení na nebezpečí, které pro naši zemi představuje současný militantní islám, proti kterému je současná evropská společnost podle něho téměř bezbranná. V podobném duchu promluvil i spisovatel a publicista Benjamin Kuras, podle kterého je třeba, abychom pohlédli pravdě do očí, a začali se konečně bránit, neboť času na záchranu nám mnoho nezbývá.
Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín ve svém příspěvku vyzdvihl vlastenectví jako jednu z nejvyšších ctností a zdůraznil význam, jejž staří filosofové lásce k vlasti přikládali. Čtvrté přikázání „miluj otce svého a matku svou“ se týká i lásky k vlasti, která je v přeneseném smyslu naší matkou a toto přikázání se na ni vztahuje. „Tak jako máme povinnosti ke svým rodičům, podobně je to i s naší vlastí spojenou s naší kulturou a jazykem. A vůči tomu máme odpovědnost.“
