Íránská odpověď na americkou provokaci jasně ukázala, že současná podoba navrhovaného šedesátidenního příměří fakticky nefunguje. Írán má vůči Spojeným státům jednoznačnou převahu v možnosti stupňovat konflikt. A právě to přivádí hlučně vykřikujícího císaře zaoceánské barbarské říše k nepříčetnosti.
Dokonale to ilustrují poslední události.
V přímé odvetě za letecký útok CENTCOMu (Ústřední velení USA) na okraji letiště v Bandar Abbásu – což bylo otevřené porušení fikce takzvaného příměří – provedly jednotky IRGC (Íránské revoluční gardy) ještě téhož dne úder na americkou základnu v Kuvajtu. Revoluční gardy přitom stručně prohlásily: „Pokud se to bude opakovat, naše odpověď bude ještě rozhodnější.“
Mimořádně pečlivě kalibrovaná reakce IRGC byla záměrně koncipována jako varování. Teherán dal jasně najevo, že na každou americkou provokaci odpoví, aniž by však zatím usiloval o návrat k plnohodnotné válce.
Box u Hormuzu
Na začátku minulého týdne se dvě americká vojenská plavidla pokusila o takzvaný „temný průjezd“ Hormuzským průlivem. Měla vypnuté identifikační systémy, snažila se vyhnout sledování ze strany námořnictva IRGC a ignorovala opakovaná navigační upozornění.
Ománská signální rozvědka však plavidla zachytila. Poté, co byly výstrahy výslovně odmítnuty, přikročilo námořnictvo IRGC k dronovému útoku. Jinými slovy: šlo o důsledné vynucení nových pravidel regulujících plavbu v koridoru kontrolovaném Íránem v jednom z nejcitlivějších námořních uzlů světa.
Sionistická osa samozřejmě neváhala označit íránský zásah za přímý útok na „americkou nadvládu“. Bílý dům proto podle očekávání schválil údery proti íránským dronovým zařízením. Washington následně – rovněž zcela předvídatelně – prezentoval vojenskou akci jako přiměřené obnovení odstrašující síly. Teherán ji naopak vyhodnotil jako otevřený americký útok během platného příměří.
Odvetný úder IRGC na kuvajtskou základnu proto znovu vyslal jednoznačný vzkaz: americké předsunuté základny v Perském zálivu – tedy ty, které dosud nebyly zničeny – zůstávají legitimními cíli a už nikdy nebudou považovány za bezpečná útočiště.
"Co se to děje s inflací, pane Vlášku?" "To máte tak, pane Hájku..."
Pusťte si pár desítek vteřin, v nichž na jednoduchou otázku Petra Hájka krátce odpovídá známý "zlatý hoch" Robert Vlášek.
Už to chvíli vypadalo, že nedávné brutální znehodnocování našich peněz je za námi. Ale kdepak! Inflace rychle zvedá kotvy, Andrej Babiš hřímá na ČNB a její guvernér Michl se tváří, že je hluchý. Co se to zase děje? Proč? A co s tím?
Pokud se chcete vyhnout znehodnocení peněz inflací, která už opět nabírá na síle, známe jeden bezpečný přístav. Stačí kliknout sem - a budete vědět vše, co potřebujete. A pomůžete sobě i Protiproudu!
CENTCOM podle očekávání neustoupil. V úterý a ve středu následovaly další útoky, které byly ve čtvrtek doplněny novými sankcemi namířenými proti íránskému úřadu PGSA, jenž dohlíží na Hormuzský průliv.
Útoky na íránské radarové a velitelské objekty v Gorúku a na ostrově Kešm označil CENTCOM za „obranné operace“. Vzdušné síly IRGC následně zasáhly kuvajtskou leteckou základnu, z níž americké útoky vycházely, a oznámily, že „určené cíle byly zničeny“. S tím, že odpovědnost za to „nese režim Spojených států“.
Cyklus eskalace se tak vrací. Trump i CENTCOM jej mohou chápat jako taktickou formu odstrašování. Teherán jej však vnímá jako strategickou nepoctivost.
Co nám nechtějí říct
Íránská reakce na americkou provokaci jasně ukázala, že současná podoba navrhovaného šedesátidenního příměří neobstojí.
Čína oficiálně šedesátidenní příměří podporuje. Spojené státy však ve skutečnosti nadále porušují i to současné, již tak velmi křehké příměří. Rozhovory, které minulý týden proběhly v Šanghaji, ukázaly, že Čína s Íránem udržuje mimořádně úzkou komunikaci a průběžně začleňuje vývoj na zemi i ve vzduchu do svých dlouhodobých strategických výpočtů - zejména pokud jde o energetické toky přes Hormuzský průliv.
Z pohledu velké geopolitické šachovnice je navíc podstatné, že Čína a Pákistán v první linii, a v pozadí také Rusko a KLDR, pokračují v poskytování materiální i strategické podpory Íránu. Děje se tak na několika úrovních záměrné nejednoznačnosti a věrohodného popírání přímé účasti. Intenzita této koordinace přitom nepřetržitě roste.
Útoky proti Íránu v minulém týdnu slouží pouze jednomu hráči: kultu smrti v západní Asii, jehož strategickým cílem je oslabovat íránskou vojenskou infrastrukturu a držet Teherán trvale v obranné pozici – bez ohledu na obrovská rizika pro skutečné americké zájmy i stabilitu celého regionu.
Vyhlídky jsou zřejmé. Generálové Pentagonu mohou teoreticky hledat cestu k deeskalaci. Politické vedení, které lze označit za "Epsteinův syndikát", však chce válku.
Emiráty na ústupu
Žádná z ropných monarchií Perského zálivu – s výjimkou Spojených arabských emirátů, které kdekdo označuje za „arabské sionisty“ – si nepřeje obnovení války ze strany Spojených států.
Jejich obavy jsou existenční. Dobře znají sílu a schopnosti IRGC a uvědomují si, že případné zapojení jemenského Ansaralláhu by mohlo vyvolat rozsáhlé odvetné údery proti přístavům a energetické infrastruktuře celého regionu. Státy Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu proto nadále žijí v depresi a obavách.
Íránská reakce na nyní již veřejně známé přímé útoky Spojených arabských emirátů během války však přijde. Ve svůj čas. Ještě důležitější je však skutečnost, že se hroutí dosavadní polomonopol Emirátů na námořní dopravu v západní Asii.
KDO VYZKOUŠEL, VÍ: NEJME BEZ OBRANY!
Jak se bránit nejen následkům nebezpečných vakcín a mnoha chemických farmak označovaných za léky za využití čistě přírodních metod bez použití chemie? Jak potlačit mnohé následky všudypřítomného elektromagnetického záření?
Mluvíme o tom - a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak nemocem čelit a předcházet - v zásadních zdravotních rozhovorech Petra Hájka s Jiřím Černotou. Na ten poslední se podívejte zde!
Vytvořte si bezplatný účet BEWIT, kterým se dostanete k výrazným slevám s kompletní nabídkou na e-shopu firmy BEWIT. A každým nákupem z tohoto účtu pomůžete nejen sobě, ale také přispějete na další existenci Protiproudu. Díky, nepodvolení!
Írán a Pákistán během několika málo týdnů úzce propojily své regionální dopravní uzly otevřením sedmi vrstev pozemních koridorů napojených přímo na čínsko-pákistánský ekonomický koridor (CPEC). Obě země jsou partnery Nové hedvábné stezky, což se týká i jejich přístavů. Čáhbahár v provincii Sístán a Balúčistán a Gwadar u Arabského moře, vzdálené od sebe pouhých osmdesát kilometrů, vytvářejí novou a dosud nepředvídanou symbiózu.
Námořní polomonopol Spojených arabských emirátů v západní Asii se tím stává zcela bezvýznamným.
Hluboký zlom
Pokud jde o samotné centrum dění – Hormuzský průliv – zde došlo k překročení další hranice. Pokud se CENTCOM rozhodne pokračovat v provokacích a posune konflikt na vyšší úroveň, příští odpověď IRGC už zamíří přímo na životně důležité cíle a povede k otevřenému ničení amerických vzdušných sil.
Je proto na aktérech, kteří mají zájem na zdrženlivosti – tedy na Číně, Pákistánu, ropných monarchiích Perského zálivu a pragmatickém křídle íránského vedení –, aby využili svůj vliv a zastavili návrat k válce.
Fakta jsou však neúprosná. Trump dnes vůči Íránu disponuje fakticky menším než nulovým vlivem. Írán naopak drží jednoznačnou převahu v možnosti další eskalace.
Události posledního týdne jsou mnohem víc než jen dočasným vzplanutím napětí v Hormuzském průlivu. Jde o projev hlubokého a pokračujícího strukturálního zlomu v západní Asii, o mnohem nestabilnější a výbušnější uspořádání, které se skrývá pod povrchem celého konfliktu.
Právě tento nestálý a nebezpečný kontext – doplněný o zveřejnění exkluzivních informací – bude předmětem analýz nové nezávislé platformy Power Shift. Projekt Power Shift zahájil své celosvětové vysílání v pondělí 1. června v 17:30 východoamerického času speciálním prvním dílem nazvaným „Írán: Co vám nechtějí říct“.
Diváci unavení mystifikacemi a řízenými mediálními narativy a hledající alternativní výklad událostí se mohou připojit k živému vysílání. Autor vystoupí přímo z Moskvy.
Exkluzivně. Bez filtrů. Bez cenzury.
